Miroslav Krobot: Myslím, že jsem slušný chlapec

Slovensko-česká tragikomedie Muž se zaječíma ušima přijde do českých kin 5. listopadu tohoto roku. Snímek vypráví o muži, kterému se život převrátí vzhůru nohama ze dne na den, o představách o životě a o tom, jak někdy mohou být mylné a zároveň smutné i komické. Film Muž se zaječíma ušima představí mnoho slovenských a českých herců. Postava hlavního hrdiny, spisovatele Josefa, byla napsána přímo na tělo Miroslavu Krobotovi. V roli jeho nejlepšího přítele se představí legendární Oldřich Kaiser. Manželku hlavního hrdiny ztvárnila Zuzana Kronerová, jeho přítelkyni Alexandra Borbély a spisovatelovu dceru si zahrála Táňa Pauhofová. A s Miroslavem Krobotem jsme si popovídali.

Jaký je třemi slovy Miroslav Krobot?

Myslím, že slušný chlapec.

 

Představte nám svou postavu ve filmu.

Je to člověk, který si myslel, že všechno ví, ale pravý opak je pravdou.

 

Popište Vaše kolegy, Oldřicha Kaisera a Alexandru Borbély.

Oldu mám velmi rád,  protože vlastně nikdy nevím, co mám  od  něj čekat, a tím pádem ho rád sleduju, rád se na něj dívám. Alexandra je něco podobného, ale v ženské  variantě, takže je to ještě atraktivnější.

 

Čím vás zaujal scénář filmu?

Myslím, že to má hodně společného s mojí profesí, s tím, že dělám film a divadlo. Tematicky se to týká toho, v čem pracuji. Pro člověka mojí generace je to navíc film velmi poučný, takové shrnutí, resumé našich celoživotních snah. Když si člověk myslí, že už všechno ví a nemůže ho nic překvapit, tak se mu život úplně obrátí naruby. Najde jiné hodnoty, jiné možnosti, které dříve přehlížel.

Jste i vy osobně v takové fázi?

Měl jsem trochu takové náznaky, ale myslím, že už jsem se celkem uklidnil.

 

Co vás při natáčení vždy překvapuje?

Takové to nadšení, jakoby se natáčel světový film. To, jak film dokáže lidi spojit a když se to podaří, tak ta sounáležitost a nadšení jsou jednoduše úžasné.

 

Co na filmování nemáte rád?

Představu dvou hodin nějakého záběru, který se musí udělat, protože je spojovací. Natočit se musí, což mě nebaví. Herecky mě to samozřejmě baví.

Je těžké nosit zaječí uši?

Hlavně co se jejich váhy týká. Ale dá se to vydržet, náročná byla příprava, dvě hodiny nasazování a hodina a půl odstraňování.

 

Proč by měl jít divák na tenhle film do kina?

Možná proto, aby pochopil náš stav a naše prožívání situací. Jestli to dokáže s námi sdílet a zažije nějakou katarzi, tak to pro něj bude mít hezký význam.

Foto: Bioscop

 


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353