K nejvýznamnějším počinům v oblasti vážné hudby posledních měsíců patřilo vydání nahrávky pastorální opery Bohuslava Martinů What Men Live By (Čím lidé žijí) ve skvělém nastudování Jiřího Bělohlávka s Českou filharmonií a s celou řadou významných sólistů. Nahrávka vyšla ve světové premiéře. K této příležitosti jsme uskutečnili rozhovor s šéfproducentem klasické hudby vydavatelství Supraphon Matoušem Vlčinským.
Supraphon přichází s těmito dosud nevydanými nahrávkami Jiřího Bělohlávka více než rok poté, co nás opustil…
Je mi líto, že se Jiří Bělohlávek vydání nahrávky nedožil a že je to jeho poslední slovo k dílu Bohuslava Martinů. Měli jsme společně velké plány na řadu dalších nahrávek v příštích letech, ale na ty už bohužel nedošlo…
Ty plány se týkaly dalších skladeb Bohuslava Martinů?
Ano. Jiří Bělohlávek jeho hudbu miloval a věnoval se jí intenzivně celý život. Vůbec není nadnesené, když řekneme, že to byl z českých i světových dirigentů především on, kdo Bohuslavu Martinů vyšlapával cestu na koncertní pódia. Když se podíváte na celou jeho diskografii, Martinů v ní zaujímá naprosto výsadní místo a v době působení na pozici šéfdirigenta Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK natočil pro Supraphon obdivuhodné množství Martinů skladeb, řadu z nich ve světové premiéře. Při poslechu Bělohlávkových nahrávek mám dojem, že ten řád a rytmická strukturovanost, která je pro Martinů tak charakteristická, bytostně rezonovala s vnitřním světem Jiřího Bělohlávka.
A ty neuskutečněné plány?
Chtěli jsme s Českou filharmonií dokončit komplet symfonií a doplnit jej o další Martinů pozdní symfonické kompozice – nádherné Paraboly, Rytiny, Fresky atd. Společně s dříve natočenými Symfoniemi č. 3-6 by komplet vyšel na 4 CD. Jiří Bělohlávek o ten komplet velmi stál, ale podařilo se z něj dotáhnout už jen Symfonii č. 1. Také operu What Men Live bychom chtěli doplnit jinou krátkou operou.
Na CD tedy vycházejí fragmenty dvou rozsáhlejších nedokončených projektů…
Je to smutné, ale je to tak. Jiří Bělohlávek už toho více říci nestihl. Za normálních podmínek by mne nenapadlo na CD kombinovat operu se symfonií, ale když jsem si takto sestavené CD poprvé poslechl, překvapilo mne, jak dobře to funguje a doplňuje se.
Pojďme si říci více k opeře What Men Live by. Martinů ji dokončil v roce 1952. Jak je možné, že až v roce 2018, o více než 60 let později, vychází nahrávka této opery ve světové premiéře?
Důvodů, proč se opera dosud nezabydlela na světových operních scénách, je několik. Jednak je poměrně krátká – 40 minut – a při živém provedení ji tedy musíte doplnit dalším operním dílem. Je napsaná pro specifické komorní obsazení, ani velké, ani malé. A krom toho v této opeře není žádný virtuosně pojatý pěvecký part, žádná role či aspoň árie, která by si mohla žít vlastním životem. Těžiště je v příběhu inspirovaném povídkou Lva Nikolajeviče Tolstého Pohádka o ševci. Ten příběh je dojemný a silný; v jeho samotném jádru je ujištění, že tady člověk není sám, že se můžeme setkat s Bohem v druhých lidech a najít smysl vlastního života ve službě druhým. Martinů sám označil dílo jako opera-pastoral a velmi to celé rezonuje s poselstvím adventu a Vánoc. Tomu odpovídá i posluchačsky velmi přístupná, nekomplikovaná a krásná hudební složka opery.
Jak se Jiří Bělohlávek dostal k tomuto dílu? Byl to jeden z jeho dlouhodobých plánů?
Jak jsem se doslechl, Maestro Bělohlávek nejdříve také váhal a několik let chodil okolo této partitury; moc ho to nelákalo. Když se pak odhodlal pro její koncertní nastudování, úplně se do ní zamiloval, a dokonce údajně přišel s myšlenkou, že by ji Česká filharmonie měla provádět každý rok v adventním čase. Myslím, že ta tématika hluboce rezonovala s jeho poznáním, možná i s nemocí, která v posledních letech ještě prohloubila některé stránky jeho lidství. Ale to už jsou jen moje domněnky.
Jak vlastně vznikala samotná nahrávka?
Česká filharmonie operu provedla na třech svých abonentních koncertech v prosinci 2014, z těchto koncertů vznikla předkládaná živá nahrávka. Drobnou zajímavostí tohoto nastudování je angažmá koncertního mistra ČF Josefa Špačka, do role vypravěče. Díky několikaletému studiu na Curtis Institute of Music a Juilliard School ve Spojených státech má tento mladý houslista skvělou angličtinu a přijal roli vypravěče jako velkou výzvu.
Opera What Men Live By existuje i v české verzi (Čím lidé žijí). Vy jste si pro nahrávku zvolili anglickou verzi…
Ano, především proto, že to je verze původní. Martinů psal operu v Americe a bylo mu jasné, že by s jinou než anglickou verzí díla neměl šanci na provedení. Anglické libreto si napsal sám podle zmíněné povídky a česká verze vznikla až později.
Co si od té nahrávky slibujete? Myslíte, že by mohla probudit větší zájem o živé provozování opery?
Věřím, že nahrávka by mohla tomuto dílu vdechnout druhý život a otevřít mu cestu na operní scény po celém světě. V posledních několika letech sleduji, jak se hudba Bohuslava Martinů stále více dostává do povědomí posluchačů, kritiků i pořadatelů; jinými slovy, že svět objevuje krásu a kouzlo jeho hudby. Napovídají tomu i mezinárodní úspěchy nedávno vydaných supraphonských nahrávek s jeho kompozicemi (The Epic of Gilgamesh, Madrigaly, Kantáty z Vysočiny, klavírní tria atd.). Myslím, že What Men Live By bude pro mnoho posluchačů objevem. A že na První symfonii s Jiřím Bělohlávkem a Českou filharmonií už čekají mnozí, kteří znají jeho starší nahrávky ostatních symfonií. Bělohlávkovo spojení s Českou filharmonií v posledních pěti letech jeho života bylo velmi šťastné období pro obě strany a ve zvuku orchestru dnes slyšíte nové kvality, které se rozvinuly právě v tomto období. Tato nahrávka zůstane živým dokladem této zcela výjimečné lidské a umělecké konstelace.
Podívejte se na video teaser zde:
https://www.youtube.com/watch?v=0CQ6pdruJtE
Multilink: https://lnk.to/BohuslavMartinuWhatMenLiveBy
Foto: Supraphon / Petra Hajská, Česká filharmonie
