Hostem, který usedl do kultovní červené pohovky v televizní Show Jana Krause, byla herečka Mahulena Bočanová. A není to zdaleka její premiéra v Show Jana Krause, oba zavzpomínají, že se na tomtéž místě potkali zhruba před pěti lety, tedy před covidem.
„Covid jsem vnímala jako obrovskou změnu,“ přiznává Mahulena, „a mně se to špatně říká, protože pro mě to byla v tom všeobecném smutku vlastně změna k lepšímu, protože jsem zůstala doma, přestala jsem pracovat – jako všichni – a musela jsem, takže jsem neměla výčitky, že to dělám z nějakého rozmaru. Ale nám to s dcerou výrazně zlepšilo život, protože dcera je autistka, a tím stereotypem, že jsme byly od rána do večera pořád spolu několik let samy doma, jeden na jednoho, tak jí to velmi pomohlo a udělala – na naše poměry – velký krok dopředu.“
Vyhovovalo to ale i Mahuleně, která si konečně odpočinula od kočovného způsobu života divadelníků. „To skončilo, takže je ze mne takový domácí pecivál, ale vyhovuje mi to a jsem šťastná,“ připouští s tím, že stále pracuje, hraje divadlo, ovšem namísto třiceti představení měsíčně třeba jen tři, točí seriál, chystá se na film, ale už to není tak nadoraz. Plánovaný film, na jehož natáčení už se moc těší, bude na motivy bestsellerové knihy Jany Bernáškové. „Jana to napsala a její manžel Ruda Merkner tomu dal scenáristickou podobu a bude to i režírovat,“ vysvětluje herečka s tím, že námět knihy prý hodně čerpá ze života Jany. „Když jsem to četla, tak jsem si říkala, že je odvážná holka. Ale vždycky, když jsem se jí ptala na něco konkrétního, tak říkala, ne ne ne, to nejsem já. Ale myslím si, že je.“
V rozhovoru se vrátí také ke své dceři Márince, jejíž postižení vyžaduje celodenní komplexní péči. „Pro mě nejít do práce znamená, že ta druhá práce začíná doma,“ přibližuje divákům svůj každodenní život. „Je to velká slečna, už jí bude dvacet dva, ale potřebuje stálý dozor, pomoc, i v noci.“ Navíc se jí snaží dělat pro rozptýlení zábavný program. „Třeba jsme spaly ve vaně, daly jsme si tam peřiny. A od té doby vždy, když jedeme někam do hotelu na dovolenou, si vezme polštář a peřinu a ubytuje se ve sprcháči… u těch autistů zase zažíváte tyhle srandy. Když jim vymyslíte nějakou blbost, tak oni v ní pokračují dál do konce života,“ popisuje Mahulena Bočanová a dodává, že je s ní legrace a že je to v pohodě, i když cesta k tomu byla dlouhá. „Teď už se dokážu smát a radovat, ale ty začátky… jste nejdřív v šoku, pak tomu nevěříte, pak si začnete zvykat a objevíte úplně jiný svět, který je bohatší, krásnější a radujete se z maličkostí.“
Péče o dceru, která zabere většinu jejího času, prý ale nijak nebrání tomu, aby si našla i čas na lásku. „Lidé se mě často ptají, jestli mi Márinka neblokuje milostný život, ale určitě ne, protože já, když už si někoho pustím do života tak, že ho i ta Márinka potká, tak je to vždycky extrémně hodný člověk. Takové to dobré srdce. A ona to cítí stejně. Takže u těch lidí, kteří prošli mým životem, je to tak, že i když já jim lezu na nervy, Marinu chtějí vidět dál. Ona má takový andělský dar, že komu vejde do života, tak ten na ni nezapomene. Ona to fakt má.“ Své příhody s autistickou dcerou sdílí navíc Mahulena jako příklad dobré praxe a povzbuzení pro ostatní maminky na sociálních sítích.
Foto: TV Prima
