Osobní příběhy pacientů, rady lékařů a zajímavosti o lidském těle představí MUDr. Kateřina Cajthamlová ve třetím pokračování oblíbené talk show DoktorKA, které začíná ve středu 4. ledna v 21.25 hodin na ČT1.
Jak poznat varovné příznaky vážných nemocí a co s tím dělat? Česká televize přichází s třetí sérií divácky oblíbeného pořadu, jehož cílem je podpořit veřejné povědomí o zdraví a motivaci ke zdravému životnímu stylu. Stěžejním tématem každé epizody bude opět celospolečenský problém, který DoktorKA ve studiu řeší, a to v souvislosti s pacienty, kteří mají s danou diagnózou vlastní zkušenost. „Mnoho z nás se o své zdraví opravdu začne zajímat až na poslední chvíli, až když vznikne zdravotní problém. Přitom naše zdraví je to nejcennější co máme a je velmi důležité v tomto směru nic nepodcenit,“ říká kreativní producent Petr Mühl, v jehož tvůrčí producentské skupině talk show vzniká, a dodává: „Zdravotní osvěta a prevence by se měla stát součástí našich životů a jsem osobně velmi rád, že můžeme na obrazovku České televize přivést třetí řadu oblíbené talk show DoktorKA, ve které budeme opět společně s předními odborníky z oblasti medicíny motivovat diváky ke zvýšení zájmu o své zdraví a o zdraví svých blízkých.“
Diváci se dozvědí mnoho důležitých informací k tomu, jak postupovat v případě diagnózy, léčby a prevence onemocnění. Mezi chystanými tématy jsou letos čtyři tělesné bolesti, které mohou znamenat rakovinu, tři snadné testy, které mohou zachránit život, rakovina žaludku, zázraky estetické medicíny, život omezující potravinové alergie a intolerance a další.
A co nám nejen o oblíbené talk show DoktorKA řekla Kateřina Cajthamlová?
Talk show DoktorKA se dočkala svého třetího pokračování. Proč myslíte, že je pořad u diváků tak úspěšný?
Licenční formát DoktorKY (Dr. Oz) je velmi zajímavě koncipovaný formát vzdělávacího programu pro širokou oblast diváků. Je plný zajímavých rozhovorů s odborníky, ukázek ze světa současné medicíny „pokusů“ i příběhů pacientů. Česká televize nám k natáčení poskytla největší studio, na přípravě i realizaci se podílí velké množství tvůrců i obrovský realizační tým. Měli jsme podporu České Lékařské Komory a špičkoví odborníci, známí českému divákovi, souhlasili se svou účastí a přinášejí spoustu fascinujících informací ze svých oborů, které představují zajímavou formou. V neposlední řadě musím poděkovat i těm, kdo se s důvěrou a ochotou nabízejí jako pacienti těchto osobností a dávají všanc své příběhy s dobrými konci. Pro to vše, myslím, má pořad stálý zájem diváků a jsem tomu moc ráda.
V čem DoktorKA diváky inspiruje?
Pevně doufám, že budeme diváky opět uklidňovat a odstraňovat jejich obavy z preventivních vyšetření i strach z odborníků a jejich občas děsivě znějících či nesrozumitelných sdělení. Tím, že mohou na vlastní oči a uši vidět reálné pacienty a slyšet jejich příběhy i zkušenosti, se může zmírnit jejich ostych problémy včas řešit. Ten, kdo svému tělu naslouchá a zajímá se o jeho stav i změny, může v pořadu najít i informace, na které se lékaře stydí či bojí zeptat nebo inspiraci pro upevnění vlastního zdraví a zkvalitnění života.
Co člověka donutí svůj zdravotní problém řešit a nejen nad ním mávnout rukou?
Bohužel, často je to až onemocnění vlastní, nebo někoho z blízkých či přátel, co pacienty přivádí do ordinací. Je to někdy sice za pět minut dvanáct, ale lépe pozdě nežli později! Naše medicína dnes vskutku dokáže zázraky, bohudík.
Jaký je podle vás největší neduh české společnosti?
Nemám ráda zobecňující mluvení za nějakou společnost, ale pokud už se takto ptáte, mrzí mne, že o péči o některé typy pacientů a jejich trápení (stáří, postižení a znevýhodnění či psychiatrické či onkologické diagnózy) společnost neprojevuje odpovídající zájem. Někdy se přehání, jindy bagatelizuje, někdy lidé mezi sebou tradují mýty odtržené od reality. Nu a někteří pacienti stále nečtou příbalové letáky svých léků a mnohdy je ani nedokáží vyjmenovat a říci, proč je berou. Ale situace se lepší a doufám, že také trochu díky pořadu DoktorKA.
Sama jste lékařkou, co vás nejvíce trápí na vašich pacientech?
Asi pokud si vymýšlejí, bagatelizují léčebný režim, podceňují nebo naopak přehánějí příznaky a obtíže, nebo se nechají nalákat na nějaký »zázračný alternativní prostředek«, utrácejí zbytečně peníze a ztrácejí čas místo kvalitní diagnostiky a terapie.
Máte i vy nějaké »vroubky«?
Někdy jsem i sama pohodlná a nedostatečně sportuji nebo nedodržuji dostatečnou rekonvalescenci, jindy zkouším, co mé tělo vydrží a ne vždy poslouchám kolegy na sto procent. Ale vždycky se přiznám a snažím se to pak napravit. Nikdy ze svých pochybení neobviňuji lékaře, ale vždy svou případnou nedůslednou spolupráci.
Během natáčení se setkáváte s řadou lékařských kapacit. Kdo pro vás byl nejvíc inspirující?
Nejvíc mne inspiruje hravost a vtip pánů profesora Arenbergera a docenta Martínka, laskavost profesora Pirka a paní docentky Fifkové, přesné, ale přesto velmi srozumitelné vyjadřování doktorů Vrby a Lukáše, zahraniční zkušenosti profesora Stránského a spousta dalších vlastností těch, které jsem mohla v pořadu osobně potkat. Všichni, kdo pozvání přijali, byli úžasnými společníky v debatě a nebránili se popularizaci svých postupů zábavnou formou, toho si velmi vážím. Navíc jsou po odvysílání zavaleni maily a dotazy pacientů a s trpělivostí odpovídají, což obdivuji.
Jaké téma z třetí řady je pro vás osobně nejzajímavější?
Těším se na díl o transsexualitě, který byl díky hostům velmi krásný a na to, jak si opět s dojetím poslechnu všechny příběhy, které během natáčení zazněly.
Jak se cítíte v roli moderátorky?
Už jsem si posteskla v minulosti, jak těžká role je moderovat tak široce koncipovaný pořad. Příprava mi stále zabírá hodně času, ale je to krásná a obohacující práce. Stále se učím, rozšiřuji si přehled o všech novinkách v oblasti medicíny a někdy zůstávám v úžasu nad tím, co vše pacienti zvládají a jakou trpělivost a odvahu prokazují.
Věnujete se hodně tématům věnovaným stresu a psychosomatických potíží, jakou roli v dnešní době hrají?
Dnešní doba je hektická a klade na nás všechny obrovské nároky. Neděláme si dostatek času na odpočinek, někdy pro finanční plánování zapomínáme na malé radosti, pro pracovní nasazení ukrajujeme čas přátelům a rodině i sami sobě, vyčítáme si to pak a doháníme to, co jsme zanedbali. Trpíme fyzicky i psychicky a někdy i citový život a vztahy obětujeme každodennímu honu za úspěchem. Naše priority v okamžiku, kdy přijde nemoc, musí doznat změn, abychom se uzdravili. Jsme méně odolní a méně trpěliví než předchozí generace a možná i proto máme tolik psychosomatických potíží.
Myslíte, že jsou v současné medicíně relevantně zohledňovány?
Současná medicína, bohudík, zohledňuje psychický dopad i příčiny chorob. Nedělí už tak striktně »fyzické« od »psychického« a vnímá člověka v celku i jako objekt četných vnějších nároků, vztahů a tlaků. Největší posun vidím v oblasti pediatrie, onkologie a péče o nevyléčitelně nemocného a umírající.
Je něco, co byste českým lékařům vytkla?
Možná snad jen to, že občas pacienty, v dobře míněné snaze informovat, poněkud děsí. Někdy vinou vlastní přetíženosti nemají dost času na zevrubný rozhovor s pacientem, ale za to může spíš podfinancované zdravotnictví než kolegové.
Foto: Česká televize
