Nejen hostem televizní Show Jana Krause, ale také jeho první manželkou je herečka a výtvarnice Jana Krausová, jejíž obě profese se prolínají celým jejím životem. A tak spolu se svým bývalým manželem zavzpomíná na některé své seriálové role i na to, jak společně vymýšleli byznys, aby se uživili, a vyráběli keramiku.
„Naši první výstavu jsme měli ve Strašecí a ty jsi dělal obchodního zástupce,“ obrací se na moderátora a poté opět k divákům: „Honza vymýšlel, jak to prodat, což se tehdy nesmělo. Napsal tedy cenovku nenápadně zespodu plastiky a pak předstíral, že ke mně nepatří a je jen náhodný návštěvník. Vzal vždycky sošku do ruky, podíval se na cenu a zase to položil, aby ostatním ukázal, co mají dělat. Pak jsme se tam seznámili s panem Halířem, který nás vytrhl z bryndy, protože byl leta naším sponzorem.“
Jan Kraus k tomu dodává: „Řekl mi tehdy, že si jeho jméno dobře zapamatujeme, protože nemáme ani korunu a on se jmenuje Halíř.“ Když si k nim pak přišel pan plukovník Halíř pro první objednané zboží, museli prý velmi improvizovat. „Týden dopředu jsem připravovala ty výrobky, které jsem očekávala, že si koupí, a tím nás zachrání, protože naše keramika bylo tvrdé živobytí. Dělala jsem pro něj takovou děrovatou mísu na ovoce, která vypadala jako krajka, ovšem když jsme ji vyndávali z pece, upadla mi na tu mísu kulička z jiného výrobku a připekla se. Tím byla mísa úplně znehodnocená. Já jsem ji vyráběla strašně dlouho, takže jsem začala hystericky brečet, načež Honza vzal zlatěnku, tu kuličku nazlatil, a když pak přišel pan plukovník, slavnostně mu ji předával. Moc se mu líbila, ale když pak uviděl uvnitř tu zlatou kuličku, trochu se zarazil, ale Honza ho přesvědčil, že je to kulička štěstí, čímž ho naprosto dojal.“
Dále se vzpomínky obou bývalých manželů stočí k jejich starému ateliéru, který mívali u půdy v pátém patře bez výtahu. „Já jsem tam nasbírala všechny své alergie, které mám,“ říká umělkyně, zatímco Jan Kraus vypráví, jak tam všechny jejich návštěvy seděly, aniž by se cokoliv podávalo. „Když už tam třeba seděli dvě tři hodiny, odvážili se říct, že mají úplně vyschlo v krku. Jenomže když už tam člověk donesl vodu, byl rád, že ji má pro sebe.“ A připomněli si také svou první cestu do zahraničí na sklonku osmdesátých let nebo úspěchy Jana Krause při přestavbě chalupy v Podkrkonoší.
Foto: TV Prima
