Ivana Christová: Mám pocit, že se dnes lidé strašně nudí a rozebírají úplně nepodstatné věci

Prvním hostem posledního předprázdninového dílu televizní Show Jana Krause byla historicky první československá Miss Ivana Christová, která usedla k rozhovoru s Janem Krausem celkem již potřetí. Na historických záběrech z roku 1989, kdy byla Ivana zvolená, si spolu se svým hostitelem připomínají tehdejší dobu. „Bylo mi osmnáct a měla jsem za sebou studium na stavební průmyslovce v Prešově, protože mě jinde nechtěli,“ prozrazuje s tím, že na stejné škole prý studoval i Juraj Kukura.

_AKF_9763

Pracovala jsem tehdy ve Stavoprojektu a moji kolegové mě do soutěže přihlásili. Já jsem ve své naivitě absolutně netušila, co mě čeká, myslela jsem si, že pozvánka na soutěž se posílá všem holkám z celé republiky, které nějak vypadají.“ Jan Kraus připomene i to, že po vyhlášení výsledků začalo nespokojené publikum pískat. „Odehrávalo se to v ostravské sportovní hale, kde bylo přes sedm tisíc lidí, ale tehdy ještě neměli velkoplošné obrazovky, takže ti lidé vzadu nás na pódiu prostě neviděli,“ domnívá se, „a také byli nespokojení, že vyhrála tmavovláska nad nakadeřenými blondýnkami.“

_AKF_9737

Po svém triumfu odešla Ivana Christová do světa a čtrnáct let se věnovala modelingu. „Vrátila jsem se, když se narodila moje dcera Danielka, a začala jsem pracovat se ženami, s kosmetikou, s krásou, začala jsem je vzdělávat, neboť sebevědomí se často buduje právě skrze krásu.“ Je potřeba na sobě neustále pracovat, je přesvědčená bývalá modelka. „Mám pocit, že se dnes lidé strašně nudí a rozebírají úplně nepodstatné věci,“ přemítá. „Dříve lidé třeba chodili na zahrádku a díky vynaložené fyzické práci se jim vyplavovaly hormony štěstí. Já chodím alespoň každý den v pět hodin ráno s pejskem na procházky, když je ještě dobrý vzduch. Chodím do takového lesoparku, jdu asi deset kilometrů velmi dynamickým krokem, nadýchám se čerstvého vzduchu a nabiju se z přírody energií.“

_AKF_9766

Dozvěděli jsme se také to, že se naše federální misska usadila natrvalo v Bratislavě, a sice přímo pod tamním hradem, a že si občas ráda zazpívá, například píseň Kalimba de Luna. „Když se cítím vyčerpaná, pustím si muziku a trochu tancuju, mám ráda rytmické věci, ráda rozhýbávám buňky v těle, to pomáhá.“

Foto: TV Prima


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353