Skladby Šimona Brixiho si pro své album vybral soubor Hipocondria Ensemble

V Praze první třetiny 18. století bylo možné slyšet italské opery i koncerty, francouzské suity, italská i německá oratoria; kostelní kůry se předháněly v uvádění novějších a virtuóznějších skladeb. Šimon Brixi byl jedním z nejvýraznějších hudebníků, kteří z toho bohatství čerpali inspiraci a současně k němu přispívali s invencí sobě vlastní. Psal především hudbu liturgickou, dochovala se z ní však jen malá část. Ačkoli nevydával svá díla tiskem, patřil k uznávaným autorům a opisy jeho skladeb vlastnil i věhlasný Jan Dismas Zelenka. Šimon Brixi mistrně vládl všemi styly a technikami své doby, počínaje přísným kontrapunktem až po náznaky galantního stylu.

Hipocondria Ensemble, který se pod uměleckým vedením Jana Hádka věnuje poučené interpretaci hudby 17. a 18., století je sebevědomým komorním tělesem, které si vybudovalo za dvě desetiletí činnosti pevné místo mezi renomovanými soubory staré hudby.  Dramaturgií svého nového alba se skladbami Šimona Brixiho vytvořil soubor pomyslný liturgický oblouk od ranní mše přes litanie k Magnificat z nešpor. Právě Magnificat může stylem i technickou náročností upomínat na díla Zelenkova. „Vytvořit dramaturgii alba trvalo více než dva roky. Na začátku jsem měl představu nahrát Magnificat Šimona Brixiho a skladby jeho syna Františka Xavera. Po poradě s muzikologem Marcem Niubó a s jeho pomocí jsem začal hledat, které skladby by byly vhodné. Po chvíli se ukázalo, že tato varianta nebude tou pravou. Pátrání pokračovalo, přicházely další návrhy a s nimi i jména jiných autorů, například Giovanniho Battisty Bassaniho, Antonia Lottiho a tak podobně. Ani tyto varianty se však z různých důvodů nezdály být dobré. Po nějaké době jsem se vrátil zpět k dílu Šimona Brixiho a začal zjišťovat, zda by se z malého počtu dochovaných skladeb dal vytvořit reprezentativní výběr pro nahrávku. Vybíral jsem přibližně ze dvou desítek duchovních skladeb nacházejících se na různých místech.  Některé z nich jsem musel vyloučit pro nedostupnost. U dalších se při přepisování zjistilo, že se jedná o pozdější úpravy z druhé poloviny 18. století. Kvůli provedeným změnám, týkajících se vedení hlasů, instrumentace a celkového množství chyb, musely být tyto skladby rovněž z výběru vyřazeny. Nakonec pro nahrávání vykrystalizovalo šest skladeb. S odstupem času musím říci, že nelituji vynaložené práce a pečlivého zvažování, neboť se podařilo vybrat skladby vskutku krásné a reprezentativní, které si zaslouží, aby znovu zněly,“ uvedl Jan Hádek.

Hipocondria Ensemble nahrál album ve spolupráci s vynikajícími sólisty – sopranistkou Hanou Blažíkovou a basistou Jaromírem Noskem. Novinka vychází 27. srpna 2021 u vydavatelství Supraphon. Album obsahuje skladby – Missa ex D, Arietta De gloriosissima resurectione Domini nostri Jesu Christi, Litaniae de venerabili sacramento, Alma redemptoris mater, Domine ad adjuvandum me festina, Magnificat. Jde o nahrávky uvedené ve světové premiéře a skladba Magnificat byla poprvé nahrána na dobové nástroje. Album vychází v ceněné supraphonské edici Hudba Prahy 18. století na CD i v digitálních formátech.

V souvislosti s vydáním alba chystá Hipocondria Ensemble na 14. prosince 2021 koncertní provedení v rámci komorní řady FOK v kostele sv. Šimona a Judy v Praze a na příští rok plánuje se stejným programem vystoupit na Svatováclavském hudebním festivale v Ostravě.

MULTILINK: https://lnk.to/HipocondriaEnsembleBrixi

 

VIDEO: https://youtu.be/Zm3eU1RxHyc

 

Foto Supraphon / Ilona Sochorová

 


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353