Od prvního opusového čísla, které se Beethoven uvolil přiřadit trojici klavírních trií, bylo zřejmé, že tento dvaadvacetiletý skladatel nebude zákonitosti kompozice pouze ctít; bude je chtít po celý život zkoumat, posunovat, spoluvytvářet – a bude se pohybovat na hraně i za hranou srozumitelnosti pro své současníky.
Joseph Haydn při prvním soukromému provedení Trií op. 1 údajně zapochyboval, zda poslednímu z nich běžné publikum bude schopno porozumět. Beethoven i v tomto nástrojovém obsazení experimentuje – s formou, harmonickými postupy atd. Shakespearův Macbeth, resp. původní skladatelův záměr zhudebnění tohoto dramatu, patrně stojí za vznikem Tria D dur op. 70 č. 1. Hudba tajuplně znějící pomalé věty s neobvyklými modulacemi vychází z původně zamýšlené scény čarodějnic a patrně vysloužila dílu přízvisko »trio duchů«. V op. 97 pak Beethoven zrovnoprávňuje všechny nástroje a každému z nich dává prostor uplatnit své technické i výrazové možnosti. První provedení »Arcivévodského« tria v dubnu 1814 bylo současně předposledním veřejným vystoupením tehdy již téměř hluchého Beethovena jako klavíristy. 250. výročí narození skladatele z největších bylo neodolatelným svodem pro Smetanovo trio. Tento jejich příspěvek k beethovenské diskografii má všechny parametry předchozích vysoce oceňovaných nahrávek a jistě nezůstane nepovšimnut.
Komorní Beethoven optikou Smetanova tria.
Ludwig van Beethoven – Klavírní tria
Smetanovo trio
Ludwig van Beethoven (1770–1827) – Klavírní tria: Trio c moll op. 1 č. 3, Trio B dur op. 97 »Arcivévodské«, Trio D dur op. 70 č. 1 »Geistertrio«, Trio Es dur op. 70 č. 2
Smetanovo trio:
Jitka Čechová – klavír
Jan Talich – housle
Jan Páleníček – violoncello
Foto: Supraphon
