Svůj poslední samostatný koncert této sezóny věnuje Pražský filharmonický sbor křehkým básním Miloslava Bureše, které zhudebnil Bohuslav Martinů. Zazní čtyři nádherné skladby: Otvírání studánek, Romance z pampelišek, Legenda z dýmu bramborové nati a Mikeš z hor, které Pražský filharmonický sbor uvede pod souhrnným názvem Kantáty z Vysočiny.
Společně s Pražským filharmonickým sborem pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka vystoupí několik sólistů, mimo jiné sopranistka Pavla Vykopalová a barytonista Zdeněk Hlávka. Sbor doprovodí instrumentalisté Jan Pařík (klarinet), Lenka Kozderková (flétna), Barbora Černá (lesní roh), Josef Hřebík (akordeon), Marcel Javorček (klavír) a členové Zemlinského kvarteta houslisté František Souček a Petr Střížek a violista Petr Holman. Vypravěčem bude herec Petr Štěpánek.
„Kantáty z Vysočiny na texty Miloslava Bureše původně nebyly zamýšlené jako cyklus, ale jsou natolik myšlenkově propojené, že se mohou provádět souborně v rámci jediného koncertu. A takový program je pak vždy výjimečným uměleckým zážitkem!“ vyzdvihuje hodnotu díla hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek. „Všechny čtyři kantáty vznikly v posledních letech skladatelova života a patří mezi nejoriginálnější vokální skladby nejen v díle Bohuslava Martinů,“ doplnil Lukáš Vasilek.
Fenomenální úspěch Otvírání studánek
Od roku 1923 žil Bohuslav Martinů trvale v zahraničí, plány na návrat do vlasti mu zhatila 2. světová válka a později komunistický puč v únoru 1948. Jeho skladatelské kariéře nepřála ani oficiální kulturní politika a tvorba Bohuslava Martinů tak byla v tehdejším Československu uváděna jen zřídka. Skladatel své odloučení od domova nesl velmi těžko. O to víc na něj proto musely zapůsobit křehké verše Miloslava Bureše, básníka z rodné Poličky, které obdržel v létě roku 1955.
Texty, které jsou inspirované českým a moravským folklorem, Bohuslava Martinů zaujaly natolik, že během několika dní vytvořil jednu ze svých nejznámějších a nejniternějších skladeb – slavné Otvírání studánek. Kantáta je určena recitátorovi (Petr Štěpánek), sólům, ženskému sboru a komornímu instrumentálnímu ansámblu.
Otvírání studánek ihned zaznamenalo v zapovězeném Československu obrovský úspěch. O dva roky později tak vznikla Romance z pampelišek pro sopránové sólo a osmihlasý smíšený sbor a capella. Hluboký milostný text se tu stal základem jedné z nejnáročnějších sborových skladeb Bohuslava Martinů, která je právě pro svou mimořádnou obtížnost prováděna jen zřídka.
V roce 1956 skladatel zkomponoval Legendu z dýmu bramborové nati pro sóla, smíšený sbor a komorní instrumentální soubor. Tato kantáta se tematicky váže k podzimu na Vysočině. Jejímu obsahovému vyznění značnou měrou přispívá nezvykle barevný instrumentální doprovod, který počítá mimo jiné i s akordeonem.
Poslední kantátou z Vysočiny je Mikeš z hor, také pro sóla, smíšený sbor a komorní instrumentální ansámbl, vznikla v únoru roku 1959, tedy přibližně půl roku před skladatelovou smrtí.
Kantáty z Vysočiny Bohuslava Martinů, které bývají označovány jako klenot české hudby, přednese Pražský filharmonický sbor v Rudolfinu ve čtvrtek 5. června od 19.30 hodin.
Foto: Pražský filharmonický sbor Petra Hajska, Městská divadla pražská / Ondřej Pýcha
