Dagmar Pecková; její pěvecká dráha by se dala přiblížit úctyhodným výčtem orchestrů (Wiener Philharmoniker, Tonhalle Zürich, LPO, LSO, BBC Symphony, NHK Symphony, Cleveland a Pittsburgh SO atd.) a dirigentů (Bělohlávek, Herreweghe, Järvi, Mackerras, Sawallisch ad.), s nimiž spolupracovala, výčtem nejvýznamnějších festivalů, koncertních síní a operních domů.
Nebo jinak. Mezzosopranistka disponující výrazným hlasem i charismatem, silná osobnost, která mj. svou otevřeností dokázala oslovit i »neklasické« publikum, ačkoli zůstává věrná klasické hudbě. Sama vyznává: Mahler a Wagner; dvě jména, která ovlivnila celou mou pěveckou kariéru. Objevil je pro mne Jiří Bělohlávek. K těmto písním – snům se můžu kdykoliv vracet a stále mě budou překvapovat svou nevýslovnou dokonalostí. Supraphon se dnes vrací k těmto nahrávkám, které znamenaly výrazný milník v umělecké dráze Dagmar Peckové a uvedly ji do světa jako vynikající mahlerovskou interpretku.
Niterný svět Mahlerových písní – krajina, kam se Dagmar Pecková ráda vrací.
Dagmar Pecková – Sny / Mahler, Wagner, Berio, Brahms
Gustav Mahler –Písně potulného tovaryše, Písně o mrtvých dětech, Pět písní podle básní F. Rückerta, Chlapcův kouzelný roh (výběr), Pět raných písní. Richard Wagner – Pět básní na slova Mathildy Wesendonkové. Johannes Brahms – Rapsodie pro alt, mužský sbor a orchestr op. 53. Luciano Berio – Lidové písně pro hlas a orchestr
