Carmina Burana otevře Nový rok v Praze v novém a oslnivém nastudování

Tajemství, emoce, naléhavost i oslnivost. S prvními tóny kantáty Carmina Burana pohltí každého z 5 tisíc očekávaných návštěvníků, kteří se sejdou na pouhých dvou uvedeních tohoto opusu Carla Orffa 5. ledna v pražském Kongresovém centru, nadčasovost, monumentalita a emocionální intenzita tohoto výjimečného díla.


Málokterá skladba vzniklá ve 20. století se setkala s tak širokým přijetím jako Carmina Burana německého skladatele a hudebního pedagoga Carla Orffa. Svou výjimečnou působivostí si podmanila publikum hned po premiéře v roce 1937. Od té doby její cesta vedla nejen k řadě vynikajících tradičních koncertních provedení, ale i k častému využití díla či jeho částí jako scénické a filmové hudby či jiným netypickým interpretacím.
Také nové nastudování, které v pražském Kongresovém centru 5. ledna 2013 dvakrát (od 14:00 a 19:00 hodin) přivítá Nový rok, posílí emocionální zážitek z geniální hudby okázalou výpravou. Nové nastudování podpoří špičková laserová a pyrotechnická show, připravená německou skupinou tvůrců Apollo Art of Laser & Fire.
Na pódiu se objeví prověření sólisté domácí operní scény Jarmila Mrkusová, Damir Basyrov a Nikolaj Višnjakov. Neméně významnými aktéry hudebního obsazení se rovněž stanou Severočeská filharmonie Teplice pod taktovkou dirigenta Norberta Baxy, Český filharmonický sbor Brno a oblíbený chlapecký sbor Pueri Gaudentes.
Předprodej vstupenek probíhá v síti Ticket Art včetně všech poboček CK Čedok. Vstupenky je možné zakoupit také on-line na www.ticket-art.cz. Ceny jsou rozděleny do kategorií za 1 490, 1 190, 990, 790 a 590 korun. Pořadatelem koncertu je umělecká agentura Art Triton, která rovněž organizuje populární operní festival Klasika pod hvězdami. Více informací je k dispozici na www.klasikapodhvezdami.cz.
Carmina Burana tvoří kolem dvou set středověkých náboženských, satirických, moralistických, milostných, pijáckých aj. básní a písní, pocházející z 11.-13. století a sepsaných kolem roku 1230, jež byly nalezeny v rukopise bavorském klášteře Benediktbeuern. Název vytvořený později odkazuje k Bavorsku coby místu vzniku. Carl Orff v roce 1934 objevil faksimile tohoto rukopisu, což mělo pro jeho život a tvorbu zásadní význam: „Štěstěna to se mnou myslela dobře, když mi do ruky přihrála katalog antikvariátu ve Würzburgu, ve kterém jsem našel titul, jenž mě magicky přitahoval: Carmina Burana.“
Fascinován tímto dílem vybral Orff některé jeho části a vytvořil během tří let monumentální kantátu, která vyniká nejen mimořádnými nároky na velký symfonický orchestr s výrazně posílenými bicími nástroji, smíšený i dětský pěvecký sbor a tři sólové zpěváky, ale stává se během času jedním z nejrespektovanějších a také nejhranějších děl 20. století i hudební historie vůbec. Po premiéře 8. července 1937 ve Frankfurtu autor vycítil potenciál svého životního opusu a napsal svému vykladateli: „Všechno, co jsem dosud napsal a Vy také bohužel vytiskl, můžete nyní hodit do stoupy. Od Carmina Burana začíná mé souborné dílo“.
Carmina Burana je dílem schopným oslovit vyvolat silné emoce v širokém spektru posluchačů, daleko přesahujícím okruh zájemců o tzv. vážnou hudbu, proto se s ní často setkáváme v různých atypických souvislostech. Nelze nevzpomenout filmu Excalibur, mnohá zpracování baletní, muzikálová, audiovizuální, více či méně podařené remixy. V čase nových médií v poslední době zaujal na YouTube již přes 600 tisíc návštěvníků internetu skvělý propagační flashmob vídeňské Volksoper, kde se v prostoru nádraží Westbahnhof k partě „pouličních“ muzikantů přidávají sólistky s kufry a batohy, dav cestujících přizvukuje jako sbor a salta metají průvodčí v uniformách a tančí uklízečky.
Do dějin hudby se Carl Orff ovšem nezapsal jen kantátou Carmina Burana, ale v neposlední řadě také rozsáhlou pedagogickou činností a propracovaným výukovým systémem hudební výchovy pro děti, který dbá na propojení hudby, rytmu, tance a pohybu. Takzvaná Orffova škola, využívající intenzivně škálu rytmických nástrojů, xylofonu a metalofonu, je dodnes hojně využívána. Tím, jak kladl Orff důraz na jednoduché základní rytmické a hudební vzorce, se stal do jisté míry předchůdcem či zakladatelem pozdějšího minimalismu a své kořeny v jeho přístupu ukotvil jistě i nejeden jazzman a možná i dnešní kreativní DJ či samplerista.

Foto: www.ticket-art.cz


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353